Vy, Evropani

Den 105 – Evropská unie je v Moldavsku velkým tématem a musím říct, že věty od místních typu „tam u vás v Evropě…“ nebo „vy, Evropani…“ mě osobně stále překvapují.

Pamatuju si, že na prvním projektu ERASMUS+ jsme se otázce „Cítíte se nyní více jako Evropan?“ smáli a neměli ani tušení, jak na ni odpovědět. Nikdy jsem totiž pořádně nerozuměla tomu, co to znamená cítit se jako „Evropan“. A to do té doby, než jsem přijela do Moldavska a začala pracovat s uprchlíky…

Rozhodně nechci sdílet jen pozitivní momenty a přijde mi víc než fér přiznat, že ne vždy mám síly a energie na rozdávání. Stejně jako každý člověk. Často si zde vyslechnu nejrůznější životní příběhy a díky zaměření mojí práce to jsou bohužel převážně příběhy negativní. O to víc se musím snažit, abych si udržela motivaci a důvěru v to, co dělám. Je to paradox, že právě ti lidé, s kterými pracuji, jsou mi zároveň i tou největší motivací?

„Jéé, tak ráda tě znovu vidím, jak se ti daří? Moje dcera tě moc zdraví!“

„Moji kluci se na tebe ptali a už se těší, že tě zítra uvidí!“

„Díky moc za všechno, co pro nás děláš, jsi nám velkou pomocí!“

No řekněte…koho z vás by to netěšilo? 🙂

Uplynulé dva dny pro mě byly upřímně opravdu psychicky náročné. Společně s pracovnicemi z UNHCR Budapešť jsem měla možnost vyslechnout životní situace a aktuální problémy, s kterými se potýkají uprchlíci a žadatelé o azyl ze zemí jako je Afghánistán, Uzbekistán, Sýrie, Turecko, Írán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Súdán, Ukrajina či Rusko.

A tak během toho, co jsem s některými z nich popíjela čaj u nich „doma“, jsem se jen znovu utvrdila v tom, jak si někteří z nás ani minimálně neuvědomujeme, jaké štěstí v porovnání s některými jinými lidmi máme.

Díky těm, co věří spolupráci více než konkurenci!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!