Podněstří

Den 139 – Před chvílí jsme se společně s mojí spolubydlící vrátily z Tiraspolu, hlavního města Podněsterské moldavské republiky. I když Podněstří stále dle práva patří Moldavsku, tak se od něj odtrhlo a nyní je de facto považováno za “nezávislý” stát, který je však podporovaný Ruskem. Toto území má vlastní vlajku se srpem a kladivem, vlastní měnu, která však oficiálně neexistuje, ale v Podněstří se s ní normálně platí, tři úřední jazyky: ruštinu, ukrajinštinu a azbukou psanou moldavštinu a taky firmu „Sheriff“, která vlastní a kontroluje téměř vše. No, a pokud na hranicích obdržíte povolení, opravňuje vás k pobytu na pouhých deset hodin.

 

Vzhledem ke všem těmto informacím jsme tedy čekaly, že náš den bude všelijaký, jen rozhodně ne takový, jaký ve skutečnosti byl. Shoda všech možných náhod začala již v maršrutce, kde jsme narazily na kluka z Tiraspolu. Ten si plánoval vydat se poprvé v životě do Kišiněva, zapomněl si však doma pas, a tak ho od hranic vrátili zpět, právě do naší maršrutky. Sečteno podtrženo, tento kluk se stal naším celodenním průvodcem.

V Tiraspolu jsme navštívily také neziskovou organizaci Apriori, jejíž činnost byla podpořena mimo jiné i českou organizací Člověk v tísni. Díky všem těmto okolnostem jsme místo fotografování tanků, sochy Lenina a socialistických symbolů, strávily naprosto skvělý den plný obohacujících rozhovorů a dokonce i hraním společenských her nad šálkem výborné kávy…

Někdy to tak prostě má všechno být.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!